Je tomu už rok, co vznikl náš nový projekt MECHOVÉ OBRAZY. Mnozí z vás jistě naší ,,mechovou" aktivitu zaznamenali a velmi často se také ptáte, jestli jsem svůj porcelán vyměnila za mechy :). Odpověď je následující:
Nikdy bych nevyměnila nebo se nevzdala něčeho, čemu jsem věnovala 13 let svého života a co nazývám svým prvním dítětem :). Věc se má tak, že po této dlouhé a usilovné cestě je již moje porcelánové dítko soběstačné, má své stálé zákazníky, větší i menší a ti stále přibývají. Jsem za to neskutečně vděčná a děkuji tam nahoru, že mohu žít svůj život tak, jak mne baví. Moje porcelánová značka LUCKAVO.CZ již stojí na svých vlastních nohou, proto si mohu dovolit ,,piplat další miminko“ :). Věnuji se proto obojímu a krásně mi to vzájemně vyplňuje čas. Když mi v porcelánovém studiu zrovna pálí pec, nebo se suší nové porcelánové kousky, mohu technologickou pauzu využít k realizaci mechových zakázek. Navíc, porcelán je a vždy byl v mém případě převážně sezónní záležitost, ze které jsem posléze žila celý rok. Mechové obrazy jsou celoroční záležitostí a proto se mi oba projekty vzájemně ČASOVĚ perfektně doplňují. Porcelán neopustím nikdy, byl to právě on, který mi ukázal svobodu podnikání a tvoření zároveň. Kdo mne zná ví, že chvíli neposedím a pořád musím něco vyrábět, koumat, tvořit a to je to, v čem jsme se s manželem krom mnoha dalších věcí zkrátka potkali a možná i proto k nám tato mechová myšlenka prostě doletěla a jen čekala, jak se jí zhostíme :). O tom, jak značka MECHOVÉ OBRAZY vznikla se můžete dočíst velmi podrobně v článku na iDNES, ale sem se to pokusím zkrátit na pár vět.
Tak tedy, tento nápad vznikl v hlavě mého manžela, ještě předtím, než se jím stal :). On byl ten, který si obraz do našeho nového obýváku vysnil, ale vždy nám bylo líto za něho utratit tolik peněz a tak jsme si tu myšlenku nechávali poměrně dlouho v hlavě. Jednoho dne však přišel ten správný impuls – svatba. Po svatbě jsme část peněz z obálek od rodiny a přátel ,,obětovali“ a učinili tak první krok k našemu vysněnému obrazu, aniž bychom ještě tušili, co to posléze spustí za lavinu. První kroky vedly do floristického studia, kde jsme se bleskurychle otočili a bez slovíčka se shodli na tom, že si svůj obraz vyrobíme raději sami. Ten nabízený byl totiž plesnivý a rezavý zároveň a tak vlastně stačilo jedno zklamání v obchodě a pak už to jelo samo. Jsme velmi podnikavá a kreativní dvojice, takže to netrvalo dlouho a našli jsme si svoji vlastní cestu.
Tento zelený projekt je naším společným dílem, manžel zařizuje technické vychytávky na zakázkové i atypické realizace, stará se o výrobu rámů a konstrukcí na instalace, já se věnuji komunikaci se zákazníky, našemu online světu a osazování mechové krajiny. Tvoříme tým ♡.
No co vám budu povídat, nejraději mám vždy okamžik, kdy si obraz postavím do fotokoutku a dokumentuji ho. V tu chvíli mě naplňuje pocit, že za námi zase zůstává jedno dílo a mám radost. Takhle to mám i s porcelánem, baví mne, že za mnou / námi vzniká něco hmatatelného a krásného. Prostě nezanecháváme již jen bílou porcelánovou stopu, ale i zelenou a zatím to zvládáme obojí naráz :)